Chov Tereky gabonské

 

Duméril, 1856

Pelusios gabonensis - Africká lesní želva (Tereka gabunská)

 

 

Popis druhu

 

Oválný karapax (do 30 cm) je dorsálně zploštělý a nese nízký středový kýl, který může věkem vymizet.

Všech pět vertebrálních štítků je širších než delších, s tím, že první je širší a čtvrtý a pátý jsou užší.

 

Rentgenování karapaxu několika jedinců ukázalo souvislou řadu osmi neurálních kůstek, první se dotýká nebo téměř dotýká nuchální kůstky a zmenšený osmý neurál je široce oddělen od supragyálu. Není žádný krční štítek (scutum nuchale), ale je 11 párů okrajových štítků (scuta marginalia).

Marginální štítky nejsou v dospělosti v zadní části zoubkované, v mládí můžou být mírně zoubkované.

 

Pelusios gabonensis je snadno rozpoznatelný druh od ostatních druhů rodu Pelusios podle zbarvení a kresby na karapaxu. Barva je hnědožlutá až šedožlutá se zřetelným černým páteřním pruhem, který dále pokračuje na krk a na hlavu.

 

Karapax má tendenci k tmavnutí, s věkem želvy přibývá černých radiál na štítcích. U velmi starých a velkých jedinců může být karapax téměř úplně celý černý.

 

 

Rozsáhlý plastron zakrývá skoro celý karapaxiální otvor, a v zadní části plastronu je mělký anální vrub. Přední pohyblivá část plastronu je dlouhá a břišní (abdominální) štítek krátký (menší než polovina délky přední části plastronu). Intergulární štítek je široký a rovný.

 

Plastrální vzorec je: hum > fem > an >< intergul > abd > pect > gul.

 

Plastron a most jsou černé se světle žlutými švy.

 

Hlava je mírně široká, jemně trojúhelníkovitého tvaru, jako je tomu u Pelusios niger,  s protáhlým čumákem a nepatrným vrubem, lemovaným na horní čelisti dvěma zubatými špičkami.

Na bradě jsou dva vousky. Hlava má hnědožlutou barvu s širokým vidlicovitým proužkem spojujícím oční důlky a táhnoucím se zpět nahoru střed na krk. Druhý tmavý pruh se může táhnout mezi očním důlkem a tympánem. Čelist a hrdlo jsou v dospělosti světle hnědé, ale u mladších jedinců jsou černé.

 

Rozsáhlé, nepravidelně tvarované šupiny se vyskytují na přední straně předních končetin. Údy jsou v mládí načernalé, ale v dospělosti šedivé až žluté.

 

Samci mají jemně vydutý (konkávní) plastron, zatímco samice ho mají rovný. Ocas samců je mnohem delší a tlustší než ocas samic.

 

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

Foto: Harald Artner

 

Rozšíření

 

Literatura uvádí, že Pelusios gabonensis žije v tropické západní Africe, kde se  pás výskytu táhne od severní Angoly a západní Tanzánie severozápadně k Liberii a Guineu. Podle Jérôma Marana a Roger Boura se však v případě želv od západního Kamerunu nejedná již o druh Pelusios gabonensis, ale o nový dosud nepopsaný druh Pelusios sp. nov. A tak je výskyt Pelusios omezen pouze na rovníkovou Afriku;   viz mapa.

 

Geografické variace

 

Jedná se o monotypický druh bez poddruhů.

 

Jak již bylo naznačeno výše, dojde v nejbližších měsících po provedení důkladných studií v zemích západní Afriky (zejména Nigérie, Togo, Ghana a Pobřeží Slonoviny k novému vymezení tohoto druhu a k popsání druhu nového.

 

Přes značnou podobnost těchto dvou druhů – Pelusios gabonensis a onoho nového Pelusios sp. nov. – jakou je světle hnědý karapax variující od medově žluté až po světle červenou hnědou s velmi výrazným černým hřbetním pruhem napříč vertebrálními štítky, liší se tyto dva druhy jednak tím, že případě nového druhu Pelusios sp. nov. nepokračuje černý pruh na krk a na hlavu, jak je tomu u „pravých“ Pelusios gabonensis, ale rozšiřuje se  na přední marginální štítky; a pak základním rozdílem je uspořádání plastronu. Oba druhy mají obvykle zcela černý plastron se širokým intergulárním štítkem, avšak „pravé“ Pelusios gabonensis mají přední pohyblivou, uzavíratelnou část plastronu nejméně dvakrát tak dlouhou, než je délka abdominálního štítku – patří do skupiny kolem Pelusios adansonii (viz plastron P. gabonensis výše). Nový druh Pelusios sp. nov. patří do skupiny kolem Pelusios subniger a tyto želvy mají přední pohyblivou, uzavíratelnou část plastronu méně než dvakrát tak dlouhou, než je délka abdominálního štítku (obvykle tento poměr nedosahuje ani jedenapůlnásobek).

Anální zářez Pelusios sp. nov. je výrazně hlubší.

 

Bohužel vlastní  fotografie Pelusios sp. nov. nemám k dispozici, tak jsem musel použít fotografie přítele Eddyho Evena z Holandska, který pracuje v amsterdamské ZOO, kde chovají jeden exemplář tohoto druhu. Jak mi potvrdil, v mládí tato želva měla mnohem světlejší karapax a mnohem výraznější černý pruh. Bílé skvrny na hlavě jsou po prodělané infekci.

Dále jsem musel použít fotografii Rogera W. Barboura, která je uveřejněna na CD-ROMu Turtles of the World (ještě jako obrázek Pelusios gabonensis – obrázek plastronu této želvy by však špatné určení jasně prozradil).

Pro porovnání výskytu „pravých“ Pelusios gabonensis a nového druhu je možné použít tuto mapu.

 

Foto: Eddy Even

Pelusios sp. nov. - z předu

Pelusios sp. nov. - karapax

Pelusios sp. nov. – plastron

Foto Roger W. Barbour

Pelusios sp. nov. – z boku

Mapa výskytu Pelusios sp. nov.

 

 

Lokality výskytu

 

Výskyt této želvy je omezen na tropický deštné lesy, kde obývá mokřiny, bažiny, říčky, a pravděpodobně i v hlubších řekách. Mláďata dávají přednost klidným vodám, avšak dospělá zvířata se jsou nacházena i v tekoucích vodách.

 

 

Údaje o chování a  rozmnožování

 

Cansdale (1955) popsal snůšku okolo tuctu vajec v hnízdě vyhloubeném blízko vody. Ewert (1975) popsal průměrný karapax osmi čerstvě vylíhlých mláďat dlouhý 42,3 mm a Schmidt (1919) nalezl mládě 42 mm velké se žloutkovým vakem a vaječným zubem, ale neotáčel plastron. Mláďata mají tmavší kůži než dospělci, a také jasný kýl na karapaxu.

Pelusios gabonensis je masožravá, krmení hmyzem, červy, hlemýždi a rybami. Je přitahována návnadami na ryby.

 

 

Chov

 

V mém chovu tato velmi zajímavá a krásná tereka není zastoupena. Pokud vím, tak tři asi roční mláďata chová Harald Artner, a několik zvířat je chováno na Korsice v zooparku A Cupulatta.

 

 

Odchov

 

Odchov v Evropě není znám.

 

 

Závěr

Na závěr bych chtěl všechny, kteří chovají nějakou tu tereku rodu Pelusios nebo i Pelomedusa, požádat zdali by se se mnou nezkontaktovali, abychom si vzájemně vyměňovali informace, popřípadě zvířata k dalšímu rozmnožování, protože bohužel těchto tolik zajímavých zvířat je v naší republice velmi málo.

HProkop@seznam.cz nebo Pelusios@seznam.cz.

 

HProkop@seznam.cz

Pelusios@seznam.cz

Další fotky Tereky

 

 

Foto: Hynek Prokop

 

 

Další informace

o Terece gabonské (Pelusios gabonensis) naleznete na těchto internetových adresách:

A Cupulatta (Galerie des Tortues)

 

 

 

 

Copyright ©

Ing. Hynek Prokop 2002

 

Všechna práva vyhrazena

All rights reserved

 

Poslední aktualizace:   11.11.2002

 

 

Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto textů nebo obrázků nesmí být reprodukována, nikde jinde publikována, uchovávána v rešeršních systémech nebo přenášená jakýmkoliv způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího souhlasu majitele autorských práv.

Texty nebo obrázky mohou být ze stránek stáhnuty pouze pro osobní a/nebo studijní potřebu.

 

All rights reserved. Those articles and pictures may not be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise without the prior permission of the copyright owner.